Pneumonie – zánět (zápal) plic

v ČR onemocní zápalem plic ročně 80-150 tis. lidí, z toho asi 10-20% hospitalizovaných tomuto onemocnění podlehne (u léčených doma asi 2%); je tedy vidět, že jde o celkem časté a závažné onemocnění
mezi hlavní příčiny úmrtnostni na toto onemocnění se řadí vysoký věk pacienta, špatný zdravotní stav, dále AIDS, drogová závislost, bakterie rezistentní na antibiotika
zánět plic můžeme dělit na infekční( vyvolaný mikroorganismy) a neinfekční (z vdechnutí, po ozařování, apod.)

Infekční zápal plic

nejčastějším původcem zápalu plic jsou bakterie, dále viry, chlamydie, legionela, mykoplazmata

horečka, může být doprovázena třesavkou, bolesti hlavy, celková schvácenost, bolesti svalů
kašel, nejdříve suchý, poté vykašlávání hnisavého nebo narůžovělého hlenu
přidávají se bolesti ha hrudi, případně mezi lopatkami
potíže s dechem se objevují, nebo zhoršují hlavně u osob s nemoceni plic a srdce
zápal plic může probíhat velmi odlišně a to v závislosti na prostředí, ze kterého byl získán; nakazí-li se pacient doma, či v práci, nebo v nemocnici; kde mohou být bakterie odolné vůči antibiotikům

pacienta se zápalem plic není nutné 80% případů hospitalozovat, léčba v nemocnici probíhá hlavně u osob nad 60 let věku, imunosuprimovaných (kortikoidy, chemoterapie, ozařování…), u pacientů s dalším vážným onemocněním
zápal plic se léčí antibiotiky (hlavně amoxicilin, ampicilin), důležitý je i vyšší příjem tekutin, preparáty na usnadnění vykašlávání, vhodné je i posilovat imunitu
při vhodné léčbě by se Vám mělo ulevit do 3 dnů

nejčastější komplikací zápalu plic je zánět pohrudnice (pleuritida), až ve 40% případů
může se objevit i plicní absces (asi v 7%); jde o lokalizovaný hnisavý proces, nejčastěji u alkoholiků a nemocných s AIDS

nejčastější příčinou neinfekční pneumonie (neinfekčního zápalu plic) je vdechnutí cizího tělesa (žaludeční obsah, hleny, různé tekutiny i pevná tělesa)